E-mail: vcely@nosalovi.cz

Adresa: náměstí pod Lipami 25, 273 71 Zlonice
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "6694"

Význam včel při kočovném včelaření

Význam včel při kočovném včelaření

Včela medonosná je nejdůležitějším a často téměř výlučným opylovatelem zemědělských entomofilních (hmyzosnubných) plodin. Jsou to plodiny, které celosvětově poskytuji lidstvu asi třetinu potravy — jednak přímo (olejnaté rostliny, zeleniny, ovoce), jednak nepřímo jako krmivo pro hospodářská zvířata (hlavně pícniny). Pěstování entomofilních plodin má i další význam — jeteloviny např. obohacují půdu o dusík a tím přispívají k udrženi její úrodnosti. Kvalitním opylením těchto plodin je zajištěn nejen vysoký výnos plodů nebo semene (při ostatní správné agrotechnice), ale i současné dozráváni se¬mene, což je velmi důležité při mechanizované sklizni; stejně důležité je i včasnější dozrání plodů po dobrém opylení — což umožňuje sklidit úrodu včas před příchodem mrazů atd. Ani vznik hybridního semene po dokonalém opylení nelze přehlížet, neboť to je vždy životaschopnější, rychleji klíčí a dovede lépe využít příznivé podmínky pro růst rostliny.
Z uvedeného vyplývá, že hodnoty, které vytváří včela medonosná svou opylovací činností, jsou obrovské a mnohokrát převyšují hodnoty těch produktů, které člověk včelstvům odebírá.
Mnoho výzkumníků v mnoha zemích se pokoušelo tuto činnost včel ekonomicky vyhodnotit. U nás se počítá s tím, že hodnoty, které včelstva zajistí svou opylovací činností, jsou 10 až 15 x vyšší než hodnoty jejich přímých produktů.
Při této činnosti včel vznikají navíc i další hodnoty, které jsou ekonomicky nevyčíslitelné. Včely totiž opylují i veškeré ostatní entomoftlní rostliny v přírodě. Přispívají k udrženi široké palety jejich druhů a tím k mnohotvárnosti a kráse přírodní krajiny. Tyto rostliny poskytují svými plody nebo semeny i potravu divoké zvěři a umožňují i jí přežít.
V zemích, kde je chov včelstev na vysoké úrovni a silně rozšířen, byly včely donedávna opylovateli „automaticky“, neboť z vesnic, kde se stabilně chovaly, dolétly na kvetoucí entomofilní plodiny. Tento jev se nazývá přirozený nálet včel a počítá se, že jeho hodnota se rovná asi 2,5 včelstev přisunutých k 1 ha plodiny v krajině bez včel. V minulé i současné době ovšem vznikají v rámci specializace zemědělských podniků několikasethektarové lány polí s monokulturami. Na nich rostliny samozřejmě rozkvétají najednou a včely z okolních včelstev již nejsou schopny obsáhnout tuto plochu. Prakticky můžeme říci, že přirozený nálet včel se snižuje úměrně ke vzrůstající rozloze pozemků; na 300 hektarovém lánu je již téměř zanedbatelný a veškerá včelstva potřebná k opylení je třeba i u nás dovážet.
Se vzrůstající úrovni zemědělství prudce stoupá potřeba včel jako opylovatelů, ale současně se snižuje množství přirozené pastvy pro včely. Tento problém je velmi vážný zejména v zemích, kde včelaři mnohde nejsou ochotni přistavovat včelstva k entomofilním plo¬dinám ani za úhradu, neboť se obávají jak otrav včelstev insekticidy, tak ztrát medných výnosů, které většinou nejsou nahrazeny finanční odměnou za přisunutí včelstev atp., takže v současné době musí např. v USA šlechtitelé zemědělských plodin vážně uvažovat i o možnostech přešlechtit některé důležité entomofilní plodiny fakultativně cizosprašné na samosprašné, i když jsou si vědomi škodlivých důsledků tohoto počínání.


Plodina Zvýšení úrody v %
Ovocné stromy 65
Hořčice 56
Vojtěška 65
Řepka 35
Jetel luční 82
Koriandr 35
Slunečnice 35
Tykvovité 35

Na kvalitu opylovací činnosti včel má velký vliv vzdálenost přisunutých včelstev od pozemku. Mnoho badatelů již prokázalo prudký pokles úrody na částech pozemků vzdálených více než 500 m od úlů; v současné době je však jasné, že i rozdíl mezi úrodou ve vzdálenosti do 200 m a do 500 m může být velký — na bližším pozemku se může sklidit i o 50 % více. To souvisí i s nedávnými výzkumy délky letů včel za potravou, která je v případě, že se pastva nachází v bezprostřední blízkosti úlů, pouze několik desítek metrů.
Velmi diskutovaným problémem je počet včelstev, který je třeba přisunout k entomofllním plodinám, aby byl nálet včel dostatečný pro kva¬litní opylení, ale aby nebylo zbytečně převčelováno. To totiž znamená jak horší pastevní podmínky pro včelstva, tak i zvýšené náklady pro pěstitele ve formě finanční úhrady za přisunutá včelstva. Počet včelstev potřebných na opylení 1 ha kvetoucí plodiny je ovlivňován mnoha činiteli: celkovým počtem květů na rostlině a počtem rostlin na 1 ha, stupněm cizosprašnošti květů, ale i přitažlivostí květů pro včely, kterou ovlivňuje (nejen) jejich nektarodárnost, dále konkurenčními rostlinami, stavem včelstev atd.
Je proto velmi obtížné stanovit potřebný počet včelstev pro dokonalé opylení plodiny. Na druhé straně je však velmi důležité jak pro včelaře, tak pro pěstitele, aby věděli, kolik včelstev je třeba ke které plodině přisunovat, a to konkrétně v našich podmínkách. Na VŠZ v Brně proto prozkoumali značnou část zemědělských entomofilních plodin, ke kterým se včelstva přisunují, a s rozmezím 1—2 včelstev stanovili potřebný počet včelstev k opylení 1 ha.
Pro stanovení tohoto počtu včelstev po několik let sledovali práci včel na květech, a to jak množství včel v jednotlivých hodinách dne, průměrný počet hodin práce včel na květech během dne, tak i rychlost jejich práce na květech (tj. průměrný počet květů, který jedna včela navštíví a současně opyluje za 1 min). Po propočítání průměrného počtu rostlin na jednotce plochy a počtu květů na jedné rostlině zjistili, kolik květů navštívila a současně opylovala jedna včela po celou dobu kvetení plodiny, kolik miliónů květů na pozemku celkem kvetlo a buď z vlastních pozorování, nebo z literárních údajů stanovili, kolikrát musí být jeden květ navštíven, aby byl dokonale opylen (např. u vojtěšky je květ při tzv. trippingu opylen jednorázově, u okurek je nutných 9—12 návštěv jednoho samičího květu apod.). Jednoduchý propočet pak ukázal, kolik včel muselo stále pracovat na květech po zjištěný počet hodin denně a po celou dobu kvetení.
Při přepočtu tohoto množství včel na potřebný počet včelstev vycházeli z předpokladu, že jedna létavka vykoná v průměru 10 letů denně, přičemž se na rostlinách zdržuje při jednom letu v průměru 20 minut čili 200 minut „čistého pracovního času“ na květech denně. Trvá-li průměrný nálet včel 12 hodin denně, je to 720 minut práce na rostlinách, takže pouze asi ¼ létavek ze včelstva je stále na květech. A to za předpokladu, že plodina je dostatečně lákavá a není v blízkosti silná rostlina konkurenční. Přitažlivost plodiny brali v úvahu, protože současně zjišťovali i nektarodárnost těchto plodin a zároveň sledovali i směry letů včel na případné konkurenční rostliny. Přitažlivost plodiny silně ovlivňuje počet sběratelek na ni naletujících — je-li nízká, může být tento počet několikrát nižší než v opačném případě. Proto byla i tato fakta včleněna do návrhů počtu včelstev potřebných pro opylení 1 ha zemědělských entomofilních plodin.

Potřeba včelstev pro dobré opylení některých zemědělských entomofilních plodin
Druh rostliny Počet včelstev na 1 ha
Vojtěška setá 8—12
Řepka olejka 4—5
Jetel luční diploidní 4—6
Květák 4—5
Jetel luční tetraploidní 6—10
Kedlubny 2
Jetel plazivý 5—6
Okurky nakládačky 1—2
Jetel zvrhlý 3—4
Tykev patizon 2—3
Vičenec 2—3
Pažitka 2—3
Jabloň 3—5
Komonice 2
Třešeň, višeň 3-5
Meruňka 5
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one