E-mail: vcely@nosalovi.cz

Adresa: náměstí pod Lipami 25, 273 71 Zlonice
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "6694"
Tvrzení, které používají hlavně nevčelaři – „Včely sbírají med“ - je nesprávné. To, co včely v přírodě sbírají, je teprve výchozí surovina pro tvorbu skutečného medu.
„Med je sladká látka, kterou tvoří včely z nektaru nebo jiných sladkých šťáv získaných z živých rostlin. Obohacují je látkami ze svého těla, ve svém těle je mění, ukládají do plástů a tam nechávají uzrát.“
Podle této úřední definice z roku 1930 je med zároveň produktem rostlin a včel. V podstatě stejně definuje med i nové pojetí zařazení medu podle ES.

Nektar

Tuto sladkou šťávu, kterou produkují rostliny a lákají tak především hmyz, zná každý. Jedná se o vodní roztok různých cukrů; dalšími látkami jsou bílkoviny, minerální látky, kyseliny a vitaminy; barviv a aromatických látek obsahuje nepatrné množství. Hlavní složkou je cukr řepný. Jeho obsah je v průměru 40 %. Obsah vody kolísá od 30 do 90 %.
Složení a množství vylučovaného nektaru je závislé - nepřihlížíme-li ke specifickým rozdílům mezi rostlinami - na mnoha faktorech. Velkou roli hraje často druh půdy a množství živin. Je např. známo, že lípy mají nektar pravidelně pouze tehdy, pokud rostou na dostatečně vlhkých písčitohlinitých půdách. Vliv mají i klimatické poměry a denní doba. Všeobecně vylučují květy více nektaru ráno než odpoledne. Tvorbu podporují dusno a jižní až jihozápadní vítr. Suché východní větry naopak tvorbu nektaru brzy zastavují; zvlášť nápadné je to u smetánky a řepky. Nektar je výchozí surovinou květových medů.


Medovice

Kromě nektaru je životně důležitým zdrojem snůšky medovice, která je v lesnatých krajinách produkována různými druhy na rostlinách žijícího hmyzu, především mšicemi a červci. Je to výchozí surovina pro oblíbený lesní med. Na javorech, dubech, lípách, třešních, břízách a švestkách žijí např. různé druhy mšic na listech, na jehličnanech, jako např. smrcích, jedlích a modřínech mšice a červci na koncových větvičkách. Nejznámější a z hlediska hospodářského nejdůležitější jsou puklice smrková (druh červce), korovnice smrková a korovnice jedlová.
Pro získání potravy propichují mšice kůru mladých výhonků a větviček svým bodavě savým ústním ústrojím. Šťáva z rostlinných pletiv svým tlakem prochází tělem mšic. Z této šťávy využívají látky nezbytné ke svému životu, jako např. aminokyseliny. Nadbytečné složky, hlavně glycidy, vylučují jako medovici. Medovici v podobě kapiček velikosti špendlíkové hlavičky nasávají včely často přímo od zadečku jejích producentů (např. od puklice smrkové). Medovice z jedle bělokoré zůstává na jehličí nebo na listech podrostu jako lesklý lepivý povlak. Včely ji sbírají především v ranních hodinách, když ještě není zaschlá. Velká množství medovice se tvoří především v červnu, červenci a srpnu, ve snůškově příznivých letech se na jedli bělokoré může objevit ještě v říjnu a listopadu. Tu včely ovšem již nesbírají.
Předpokladem dobré medovicové snůšky je masové rozmnožení jejích producentů. Dojde k němu za příznivého spolupůsobení mnoha faktorů. Nejdůležitějšími jsou především poměry klimatické a dobré podmínky pro růst hostitelských stromů.
Medovici nesbírají pouze včely; je žádanou glycidovou potravou mnoha jiných druhů hmyzu, např. mravenců.
Kromě převládajícího cukru řepného (sacharózy) je v medovici přede vším cukr ovocný a hroznový. Na rozdíl od nektaru obsahuje ještě malá množství dalších cukrů, jako např. melecitózy. Bezprostředně po vyloučení obsahuje medovice kolem 80% vody. Vlivem teploty a nízké vlhkosti vzduchu může její obsah rychle klesat. Včely ji sbírají pouze v tekutém stavu. Po zaschnutí ji již nejsou schopni nasát.

Tvorba medu

Mezi živočichy, kteří si dělají zásoby, zaujímají včely zvláštní postavení. Nasbírané produkty (nektar a medovice) prodělávají pro potřeby včel nutné chemické a fyzikální změny v podobě předtrávení a konzervace. Včely nektar a medovici určitým způsobem zpracují, a tím z nich teprve „vytvoří“ med.
Určitá chemická změna nastává ihned, jakmile včela v přírodě přijme nabídnutou šťávu obsahující cukr. Během návratu domů přidá včela ke šťávě svůj enzym (ferment), který dovede štěpit složené cukry. Enzym štěpí řepný cukr (aniž se sám mění) na cukr hroznový a ovocný. Směs obou cukrů je cukr invertovaný. Přinesený cukr, ve kterém probíhá proces štěpení a přeměna na med, předává létavka úlovým včelám které jej postupně ukládají do buněk plástu. Při častější kontrole můžeme zjistit, že včely přenášejí i již v plástech uložený dozrávající med. Při tomto pochodu se do medu dostávají další enzymy, jako diastáza pro štěpení škrobů a enzymy kataláza, tosfatáza a oxidáza. Díky všem těmto látkám přidávaným v nepatrném, množství, stejně jako bakteriostatickým nebo baktericidním inhibinům, a dále vitaminům, vznikne po určité době hotový med. Kromě chemických změn, které v nasbíraných šťávách po přidání látek z těla včel probíhají a vedou ke vzniku medu, nastávají i změny fyzikální. Původní obsah vody se během zpracování výchozích surovin sníží na 17-20 %. Děje se to zahušťováním při postupném opakovaném předávání surovin od včely ke včele a dále vysoušením vlivem zvýšené úlové teploty.
Takto zahuštěný med je koncentrát, který může opět přijímat vodu. Med je totiž látka hygroskopická. Včely tomu ale zabrání, protože buňky, ve kterých je vyzrálý med, přikryjí vrstvou vosku - buňky zavíčkují. Na rozdíl od plodových buněk mají buňky s medem víčka vzduchotěsná. Vosk na víčka produkují včely přímo, berou jej z jiných plástů, nebo používají oddrolené kousky vosku. Víčka na buňkách s medem mají světlejší zbarvení než na buňkách s plodem která jsou hnědá matná.

Složení medu
Zatímco cukr, který kupujeme v obchodech, neobsahuje prakticky nic jiného než řepný cukr, je v medu směs rozštěpených cukrů, kterou včely ještě obohatí přídavkem dalších cenných příměsí.

Průměrné složení včelího medu v procentech

voda 17,20
cukr ovocný 38,19
cukr hroznový 31,28
cukr řepný 1,31
cukry složené 7,31
vyšší cukry 1,50
kyseliny 0,57
proteiny 0,26
popeloviny 0,17
další složky 2,21

Z kyselin je nutno vyjmenovat především aminokyseliny a kyseliny citrónovou, jablečnou, mravenčí a jantarovou. Popeloviny jsou složeny z draslíku, sodíku, vápníku, hořčíku, chloridů, síranů, fosforečnanů atd. K dalším složkám počítáme především chuťové a aromatické látky, určité inhibiny, vitaminy, hormony a v neposlední řadě enzymy.
Květový a medovicový med se neliší pouze barvou, chutí a příměsí pylu; medovicové medy mají podstatně více aminokyselin než medy nektarové. Ve 100 g květového medu bylo zjištěno 27,72 mg aminokyselin. Lesní med obsahoval 34,96 mg; včelí potrava připravená z cukru při krmení včel před zazimováním měla naproti tomu pouze 10,32 mg. Rozdíly jsou u obou typů medu i v obsahu minerálních látek. Lesní med obsahuje méně sodíku a vápníku, květový více draslíku. Měrná hmotnost je při 20 % obsahu vody 1,417g/cm3. Ve 100 g medu je 1,27 kJ (0,303kcal). Jedna polévková lžíce obsahuje 0,25 kJ (0,06 kcal). Med má o 25 % vyšší sladivost než řepný cukr.
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one